Zkouška ultrazvukem (UT) využívá mechanické vlnění, generované ultrazvukovým přístrojem a sondou, procházející materiálem a jejich schopnost odrazu od materiálového rozhraní. Čas přechodu materiálem známým směrem umožňuje určit polohu indikace a velikost tzv. chybového nebo změna koncového echa umožňuje určit náhradní velikost zjištěné indikace.
Při ultrazvukové zkoušce postačuje přístup ke svarovým spojům příp. ke kontrolované oblasti z jednoho povrchu, který musí být hladký a očištěný od cizích materiálů, které by překážely vazbě se sondou (např. rez, okuje, rozstřik apod.).
Podmínkou zkoušení je akustická prozvučitelnost zkoušeného materiálu.
Ultrazvukovou metodou je možné měřit i tloušťky stěn.